Prázdná židle
2. 4. 2009
Prázdná židle
Jeden starý muž těžce onemocněl. Protože nemoc byla vážná, přišel ho domů navštívit farář. Jakmile vstoupil do pokoje nemocného, všiml si prázdné židle. Měla zvláštní místo, hned vedle postele, na které odpočíval nemocný. Kněz se tázal, k čemu ta židle slouží.
Muž se slabě usmál a odpověděl mu: "Představuji si, že na židli sedí Ježíš. Právě než jste přišel, jsem s ním mluvil... Dlouhá léta se mi modlitba zdála strašně obtížná, až mi jeden přítel poradil, že modlitba je valstně povídání s Ježíšem. Tak teď si představuji Ježíše na židli naproti sobě, vyprávím mu a poslouchám, co mi odpovídá. A už nemám s modlitbou těžkosti."
Za několik dní přišla dcera starého muže na faru, aby oznámila, že její tatínek zemřel.
"Nechala jsem ho pár hodin samotného," řekla. "Když jsem se vrátila do pokoje, našla jsem ho už mrtvého. Hlavu měl opřenou o prázdnou židli, kterou chtěl mít stále vedle své postele."
"Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha." (Matouš 5,8)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář